7Systematické zdanění spotřeby
Daň z přidané hodnoty (DPH) je důležitou a stabilní složkou daňových příjmů a zároveň má oproti dani z příjmů menší negativní dopady na ekonomiku. Současné nastavení snížené sazby ale pomáhá spíše domácnostem s vyššími příjmy. Navrhujeme přesunout výraznou část položek do standardní sazby, omezit úniky na DPH a nesmyslná daňová zvýhodnění. Nízkopříjmovým domácnostem pak pomáhat jinými, efektivnějšími nástroji.
To nejdůležitější
Zdanění spotřeby je lepší než mnohé jiné daně
Zatímco daně z práce snižují motivaci pracovat i zaměstnávat, zdanění spotřeby je pro ekonomiku méně narušující. Přesun daňového zatížení z práce na spotřebu by měl pozitivní dopady na ekonomickou aktivitu i zaměstnanost.
- Zboží a služby dnes většinově podléhají DPH se standardní sazbou 21 % nebo sníženou sazbou 12 %.
- Snížená sazba však přináší větší korunovou slevu bohatším domácnostem, zejména u zbytných položek jako jsou hotely, služby restaurací, sport, rekreace apod., na kterých bohatší utrácí větší částky. Proto není snížená sazba DPH efektivním nástrojem podpory zranitelných domácností.
Navrhujeme
- omezit výjimky z DPH, jako je nulová sazba na knihy
- přesunout většinu položek spotřeby do standardní sazby DPH tak, aby ve snížené sazbě zůstaly pouze potraviny, léky, stočné a veřejná doprava
- tuto sníženou sazbu snížit z 12 % na 10 %
Navrhujeme
- podporovat nízkopříjmové domácnosti či např. kulturu nebo knihy skrze jiné daňové, dávkové a dotační nástroje
- omezit daňové úniky na DPH zavedením elektronické evidence tržeb (EET), kterou má většina (až 20) zemí EU (včetně jiných metod prevence úniků)
- omezit daňové zvýhodnění motorové nafty a LPG (oproti benzínu)
- Změny by mohly přinést 48 mld. Kč v dodatečných příjmech do veřejných rozpočtů.
- Tento nárůst daní by mohlo vyrovnat nižší zdanění práce a kompenzace v dávkovém a důchodovém systému.
Jaké řešení pro danění spotřeby byste zvolili ve své vlastní reformě?
Problém
Zdanění spotřeby, zejména prostřednictvím DPH, je jedním z méně ekonomicky škodlivých typů zdanění, protože nedemotivuje k aktivitě (na rozdíl od zdanění příjmů). Vyšší zdanění spotřeby zároveň reflektuje její materiálovou a energetickou náročnost a tzv. negativní externality, které se spotřebou vznikají (těžba materiálů, spotřeba zdrojů energie, vody, půdy apod.).
Česko má dvě sazby DPH - standardní (21 %) a sníženou (12 %). Snížená sazba přináší větší korunovou slevu vysokopříjmovým domácnostem, zejména u zbytných položek. Bohatší domácnosti totiž spotřebovávají více jak ve snížené, tak standardní sazbě, a výsledně jim snížení sazby přinese vyšší úlevu okolo 2 600 Kč měsíčně oproti 1 300 Kč u nízkopříjmových. Ve snížené sazbě jsou zároveň položky, které nejsou nezbytnými statky a bohatší domácnosti jich spotřebovávají více, například rekreace, kultura nebo restaurace. Z těchto typů daňových slev čerpají především movitější domácnosti. Zatímco podle některých argumentů má tedy snížená sazba DPH pomáhat zranitelným domácnostem, ve skutečnosti z této slevy stát v absolutních číslech podporuje spíš ty bohatší.
Existují efektivnější nástroje, jak ulevit nízkopříjmovým domácnostem. Pokud by se sjednotila sazba DPH nebo zvýšila u položek, které více spotřebovávají movitější domácnosti, vybrané prostředky by bylo možné využít k efektivnější podpoře zranitelných domácností, např. pomocí nižšího zdanění nízkopříjmové práce nebo dávkového systému. Pokud by se takto využil celý dodatečný výběr, nízkopříjmové domácnosti by si polepšily. I menší částka by ale stačila k tomu, aby se jim vyrovnaly dopady zvýšení DPH.
Možné řešení a dopady
Navrhujeme reformu DPH, kdy v nízké sazbě zůstávají jen položky, které výrazně pomáhají nízkopříjmovým domácnostem: potraviny, léky, stočné a veřejná doprava. Do standardní sazby navrhujeme přesunout zbývající, spíše “zbytné” položky: ubytovací služby, lyžařské vleky, knihy, návštěvu sportovních a rekreačních akcí, vstup do zábavních parků, na koncerty a další kulturní akce.
Pro částečnou kompenzaci tohoto přesunu dále navrhujeme snížit nižší sazbu DPH u nezbytného zboží a služeb z 12 % na 10 %. Tím se přiblížíme praxi v okolních zemích, kde se nižší sazba DPH typicky pohybuje mezi 5 a 10 % (Tax Foundation).
Změna by mohla zvýšit výběr z DPH o 33,6 mld. Kč. Z toho cca 75 % dopadne přímo na domácnosti; zbývající část zaplatí jiné entity, jako jsou firmy či turisté.
Dopad reformy DPH je progresivní: jak v absolutních, tak relativních částkách dopadá méně na nízkopříjmové domácnosti. Dopad takové reformy je v řádu stovek – nejchudší domácnost zaplatí navíc zruba 360 Kč měsíčně, zatímco bohatší domácnost zhruba 1 210 Kč měsíčně navíc (graf 2). Reforma je tím mírně progresivní, relativně zvýší náklady nejchudších domácností o 1,0 %, zatímco nejbohatších o 1,4 %. Nízkopříjmovým domácnostem by tento nárůst vykompenzovalo snížení zdanění práce, které navrhujeme. Pro neaktivní domácnosti je nutné zvážit kompenzaci v dávkovém a důchodovém systému.
Dalším opatřením pro systematičtější zdanění spotřeby by bylo znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterým Česko může lépe naplnit potenciál výběru DPH. Dle analýz dopadů dřívějšího zavedení EET v letech 2016–2022 vyplývá, že opětovné spuštění by mohlo zvýšit výběr DPH o alespoň 7,6 mld. Kč ročně . Obdobný systém pro omezení daňových úniků na DPH a zajištění férovějšího podnikatelského prostředí používá až 20 zemí EU. Při obnovení systému by Česko mělo využít předchozí i zahraniční zkušenosti k omezení finanční i administrativní zátěže na podnikatele a zachování bezpečnosti dat.
V neposlední řadě zvýhodnění spotřební daně z motorové nafty a LPG (oproti benzínu) nemá environmentální, ani jiné opodstatnění. Je však důležité sledovat sazby v sousedních zemí (obzvlášť v Polsku) z důvodu rizika přeshraničních nákupů. Navrhujeme tak vrácení sazby spotřební daně na naftu na úroveň platnou v letech 2010–2020 (zvýšení o 10 %) a přiblížení daňové zátěže LGP k daňové zátěži nafty (na 9,3 Kč/l). To by mohlo přinést dalších 7 mld. Kč navíc do veřejných rozpočtů.
Celkový dodatečný výběr reformy DPH, vč. zavedení EET a omezení zvýhodnění spotřební daně z motorové nafty a LPG, by byl 48,2 mld. Kč (42,9 mld. Kč včetně kompenzace pro důchodce a pečující v důchodovém a dávkovém systému).
Moje reforma
Jaké řešení pro danění spotřeby byste zvolili ve své vlastní reformě?
Jsme na konci: jaké jsou celkové dopady Chytřejších daní?
Chci vidět dopadyStudie
Zajímá Vás tato část návrhu ve větším detailu? Popisujeme v kapitole 3 studie k celkové reformě. Stahujte jako PDF.