7Systematické zdanění spotřeby

Daň z přidané hodnoty (DPH) je důležitou a stabilní složkou daňových příjmů a zároveň má oproti dani z příjmů menší negativní dopady na ekonomiku. Současné nastavení snížené sazby ale pomáhá spíše domácnostem s vyššími příjmy. Navrhujeme přesunout výraznou část položek do standardní sazby, omezit úniky na DPH a nesmyslná daňová zvýhodnění. Nízkopříjmovým domácnostem pak pomáhat jinými, efektivnějšími nástroji.

To nejdůležitější

Zdanění spotřeby je lepší než mnohé jiné daně

Zatímco daně z práce snižují motivaci pracovat i zaměstnávat, zdanění spotřeby je pro ekonomiku méně narušující. Přesun daňového zatížení z práce na spotřebu by měl pozitivní dopady na ekonomickou aktivitu i zaměstnanost.

  • Zboží a služby dnes většinově podléhají DPH se standardní sazbou 21 % nebo sníženou sazbou 12 %.
  • Snížená sazba však přináší větší korunovou slevu bohatším domácnostem, zejména u zbytných položek jako jsou hotely, služby restaurací, sport, rekreace apod., na kterých bohatší utrácí větší částky. Proto není snížená sazba DPH efektivním nástrojem podpory zranitelných domácností.

Navrhujeme

  • omezit výjimky z DPH, jako je nulová sazba na knihy
  • přesunout většinu položek spotřeby do standardní sazby DPH tak, aby ve snížené sazbě zůstaly pouze potraviny, léky, stočné a veřejná doprava
  • tuto sníženou sazbu snížit z 12 % na 10 %

Navrhujeme

  • podporovat nízkopříjmové domácnosti či např. kulturu nebo knihy skrze jiné daňové, dávkové a dotační nástroje
  • omezit daňové úniky na DPH zavedením elektronické evidence tržeb (EET), kterou má většina (až 20) zemí EU (včetně jiných metod prevence úniků)
  • omezit daňové zvýhodnění motorové nafty a LPG (oproti benzínu)
  • Změny by mohly přinést 48 mld. Kč v dodatečných příjmech do veřejných rozpočtů.
  • Tento nárůst daní by mohlo vyrovnat nižší zdanění práce a kompenzace v dávkovém a důchodovém systému.
Ilustrace

Jaké řešení pro danění spotřeby byste zvolili ve své vlastní reformě?

Co každé řešení obnáší se zobrazí po kliknutí

Zajímá vás systematické danění spotřeby detailněji?

Taky můžete jít v průvodci dál

Jdu na souhrn

Problém

Zdanění spotřeby, zejména prostřednictvím DPH, je jedním z méně ekonomicky škodlivých typů zdanění, protože nedemotivuje k aktivitě (na rozdíl od zdanění příjmů). Vyšší zdanění spotřeby zároveň reflektuje její materiálovou a energetickou náročnost a tzv. negativní externality, které se spotřebou vznikají (těžba materiálů, spotřeba zdrojů energie, vody, půdy apod.).

Česko má dvě sazby DPH - standardní (21 %) a sníženou (12 %). Snížená sazba přináší větší korunovou slevu vysokopříjmovým domácnostem, zejména u zbytných položek. Bohatší domácnosti totiž spotřebovávají více jak ve snížené, tak standardní sazbě, a výsledně jim snížení sazby přinese vyšší úlevu okolo 2 600 Kč měsíčně oproti 1 300 Kč u nízkopříjmových. Ve snížené sazbě jsou zároveň položky, které nejsou nezbytnými statky a bohatší domácnosti jich spotřebovávají více, například rekreace, kultura nebo restaurace. Z těchto typů daňových slev čerpají především movitější domácnosti. Zatímco podle některých argumentů má tedy snížená sazba DPH pomáhat zranitelným domácnostem, ve skutečnosti z této slevy stát v absolutních číslech podporuje spíš ty bohatší.

Graf: Vysokopříjmové domácnosti výrazněji těží se snížené sazby DPH

Existují efektivnější nástroje, jak ulevit nízkopříjmovým domácnostem. Pokud by se sjednotila sazba DPH nebo zvýšila u položek, které více spotřebovávají movitější domácnosti, vybrané prostředky by bylo možné využít k efektivnější podpoře zranitelných domácností, např. pomocí nižšího zdanění nízkopříjmové práce nebo dávkového systému. Pokud by se takto využil celý dodatečný výběr, nízkopříjmové domácnosti by si polepšily. I menší částka by ale stačila k tomu, aby se jim vyrovnaly dopady zvýšení DPH.

Možné řešení a dopady

Navrhujeme reformu DPH, kdy v nízké sazbě zůstávají jen položky, které výrazně pomáhají nízkopříjmovým domácnostem: potraviny, léky, stočné a veřejná doprava. Do standardní sazby navrhujeme přesunout zbývající, spíše “zbytné” položky: ubytovací služby, lyžařské vleky, knihy, návštěvu sportovních a rekreačních akcí, vstup do zábavních parků, na koncerty a další kulturní akce.

Pro částečnou kompenzaci tohoto přesunu dále navrhujeme snížit nižší sazbu DPH u nezbytného zboží a služeb z 12 % na 10 %. Tím se přiblížíme praxi v okolních zemích, kde se nižší sazba DPH typicky pohybuje mezi 5 a 10 % (Tax Foundation).

Změna by mohla zvýšit výběr z DPH o 33,6 mld. Kč. Z toho cca 75 % dopadne přímo na domácnosti; zbývající část zaplatí jiné entity, jako jsou firmy či turisté.

Dopad reformy DPH je progresivní: jak v absolutních, tak relativních částkách dopadá méně na nízkopříjmové domácnosti. Dopad takové reformy je v řádu stovek – nejchudší domácnost zaplatí navíc zruba 360 Kč měsíčně, zatímco bohatší domácnost zhruba 1 210 Kč měsíčně navíc (graf 2). Reforma je tím mírně progresivní, relativně zvýší náklady nejchudších domácností o 1,0 %, zatímco nejbohatších o 1,4 %. Nízkopříjmovým domácnostem by tento nárůst vykompenzovalo snížení zdanění práce, které navrhujeme. Pro neaktivní domácnosti je nutné zvážit kompenzaci v dávkovém a důchodovém systému.

Graf: Reforma nízké sazby DPH by dopadla v absolutních číslech na vysokopříjmové domácnosti

Dalším opatřením pro systematičtější zdanění spotřeby by bylo znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterým Česko může lépe naplnit potenciál výběru DPH. Dle analýz dopadů dřívějšího zavedení EET v letech 2016–2022 vyplývá, že opětovné spuštění by mohlo zvýšit výběr DPH o alespoň 7,6 mld. Kč ročně . Obdobný systém pro omezení daňových úniků na DPH a zajištění férovějšího podnikatelského prostředí používá až 20 zemí EU. Při obnovení systému by Česko mělo využít předchozí i zahraniční zkušenosti k omezení finanční i administrativní zátěže na podnikatele a zachování bezpečnosti dat.

V neposlední řadě zvýhodnění spotřební daně z motorové nafty a LPG (oproti benzínu) nemá environmentální, ani jiné opodstatnění. Je však důležité sledovat sazby v sousedních zemí (obzvlášť v Polsku) z důvodu rizika přeshraničních nákupů. Navrhujeme tak vrácení sazby spotřební daně na naftu na úroveň platnou v letech 2010–2020 (zvýšení o 10 %) a přiblížení daňové zátěže LGP k daňové zátěži nafty (na 9,3 Kč/l). To by mohlo přinést dalších 7 mld. Kč navíc do veřejných rozpočtů.

Celkový dodatečný výběr reformy DPH, vč. zavedení EET a omezení zvýhodnění spotřební daně z motorové nafty a LPG, by byl 48,2 mld. Kč (42,9 mld. Kč včetně kompenzace pro důchodce a pečující v důchodovém a dávkovém systému).

Moje reforma

Jaké řešení pro danění spotřeby byste zvolili ve své vlastní reformě?

Jsme na konci: jaké jsou celkové dopady Chytřejších daní?

Chci vidět dopady

Studie

Zajímá Vás tato část návrhu ve větším detailu? Popisujeme v kapitole 3 studie k celkové reformě. Stahujte jako PDF.

Chytřejší daně – celková reforma
Studie_Chytrejsi_dane.pdf2 MB