Majetkové daně pomáhají omezit nerovnosti a jsou efektivním zdrojem příjmů

Majetková nerovnost je v Česku na rozdíl od té příjmové relativně vysoká. Nejbohatší nejbohatší pětina Čechů či Češek drží 82 % veškerého majetku. Tato nerovnost je vyšší, než by si společnost představovala - dle šetření provedeném RILSA (2024) by v rukou nejmajetnější pětiny mělo být ideálně pouze 33 % veškerého majetku. Nejbohatší jedno procento dokonce vlastní 27-36 %. Majetková nerovnost v čase navíc roste, a efektivní zdanění majetku by mohlo pomoct tento nárůst zpomalit.

Část majetku či příjmu z něj může být v některých případech dosažitelná i bez vlastního přičinění, třeba v případě příjmu z dědictví či zvýšení hodnoty akcie v důsledku nečekané legislativní změny (tzv. ekonomická renta). Zdanění majetku tak může být v porovnání se zdaněním práce vnímané jako férovější a může být i ekonomicky efektivnější - nedemotivuje k aktivitě a nebrzdí ekonomický růst.

Zdanění dědictví

Zdanění příjmu z dědictví či darů 1 je v zahraničí standard – platí v 18 z 27 zemí EU. Při správném nastavení je efektivní: nezatěžuje pracovní motivaci ani investiční rozhodování. Navíc umožňuje zdanit bohatství, které jinak zůstává mimo dosah daňového systému – například neprodané akcie, podíly ve firmách nebo nemovitosti předávané v rámci rodiny bez realizace zisku. Právě proto je dědická daň užitečným nástrojem pro omezení mezigenerační reprodukce majetkové nerovnosti.

Dědická a darovací daň existovala před rokem 2014 i v Česku. Daň se tehdy týkala téměř výhradně osob bez blízkého rodinného vztahu. Její výběr byl proto nízký (75 mil. Kč v roce 2012) a daň byla zrušena. Navrhujeme daň z dědictví a darů znovu zavést tak, aby se vztahovala i na rodinné příslušníky, kterým dědictví ve většině případů připadá.

Pro omezení dopadu na méně majetné domácnosti by daň měla mít poměrně vysoký limit osvobození – buď plné osvobození první (rodinné) nemovitosti a dalšího majetku do hodnoty 5 mil. Kč na dědice, nebo vyšší jednotný limit 10 mil. Kč (v přímé linii). Danila by se pouze část nad tyto limity, a to se sazbou 23 %. Daň by se tak týkala pětiny nejvíce majetných domácností. Návrh zahrnuje i možnost odkladu či splátek daně pro ochranu rodinných firem a nemovitostí.

Možný výnos daně odhadujeme na základě zahraničních zkušeností na 4–9 mld. Kč ročně (6,5 mld. Kč ve střední hodnotě). Dolní hranice se blíží úrovni výběru podobných zemí jako je Polsko, Slovinsko a Maďarsko, kde daň činí až 0,1 % celkového výběru. Vzhledem k vyšší koncentraci bohatství v Česku bychom očekávali i vyšší výběr, maximálně však na úrovni průměru OECD, kde průměrně dělá 0,5 % celkového výběru.

Zdanění kapitálových zisků

Ve zdanění majetku existuje více výjimek. Kapitálové zisky, jako jsou zisky z prodeje akcií, kryptoměn a podílů ve firmách, mohou být osvobozeny od daně. To nastává po splnění tzv. časového testu, tedy pokud jsou akcie nebo kryptoaktiva drženy alespoň po dobu tří let a firemní podíly po dobu pěti let. Takové osvobození v evropském srovnání není časté – z Evropské unie osvobozuje kapitálové zisky Belgie, Slovensko (pouze akcie, ne podíly) a Slovinsko (ale po delší době než Česko). I díky těmto osvobozením je výběr kapitálových daní fyzických osob nižší, než je Evropský průměr - celkově tvořilo zdanění kapitálových příjmů fyzických osob v roce 2023 0,65 % HDP, v porovnání s průměrem EU 0,94 % (Eurostat, 2025).

Z osvobození časovým testem těží hlavně vysokopříjmové domácnosti, které mají vyšší podíl příjmů právě z prodeje aktiv, jako jsou akcie či firemní podíly. Například dle šetření FSD patřilo v roce 2023 59 % veškerého akciového jmění českých domácností desetině domácností s nejvyšším příjmem. Celková míra zdanění vůči příjmům tak u takových domácností může být nižší než u těch, jejichž jediný zdrojem příjmů je zaměstnání.

Osvobození může mít pozitivní vliv na ekonomiku, dle výzkumů je ale omezený. Podobná daňová osvobození nezvyšují motivaci k tomu zakládat firmy a podnikat, uvádí studie OECD. Úleva na akcie navíc do velké míry pomáhá americkým firmám, ne české ekonomice, protože čeští investoři často investují do výnosnějších amerických akcií.

Odhadujeme, že by zrušení časového testu na cenné papíry, kryptoměny a podíly mohlo zvýšit výběr daně z příjmů fyzických osob o cca 10 mld. Kč ročně. Prostředky by se daly využít na jiné úlevy ve zdanění kapitálu, které mají prokazatelnější pozitivní dopad na ekonomiku. Světová banka nám doporučila zvážit britský systém investičních účtů, které poskytují jen omezenou úlevu, ale nezávisle na době držení či typu aktiva. Dalším dobrým systémem jsou dle Evropské komise odpočty z daně z příjmů za investice pro tzv. angel investory, které by zvýšily dostupnost kapitálu pro start-upy v raných fázích. (Zhodnocení a doporučení některých z těchto alternativ je však mimo rozsah této studie.)

Zdanění superbohatství

V poslední době je často diskutovaná daň ze superbohatství, tedy pravidelné zdanění celkového majetku nad určitou vysokou hranici. Jde o jiný nástroj než dědická nebo kapitálová daň – výběr daně se neodvíjí od konkrétní transakce, ale od odhadu hodnoty akcií, nemovitostí či jiných aktiv, které daný jednotlivec vlastní. Takovou daň v minulosti zavedlo více než deset evropských zemí, včetně Francie, Švédska nebo Německa. Většina z nich od ní nakonec ustoupila kvůli nízkému výnosu, obtížné spravovatelnosti a riziku odlivu kapitálu. Majetková daň se ve světě uplatňuje buď jako progresivní daň cílená na nejbohatší (Norsko, Španělsko), nebo jako plošná daň s nízkými sazbami a kantonálně stanovenými prahy (Švýcarsko). Alternativou je návrh mezinárodní doplňkové (tzv. top-up) daně zajišťující minimální zdanění majetku nejbohatších.

Zavedení této daně má své příznivce i kritiky. Na jedné straně jde o symbolické i praktické vyjádření snahy o zmírnění majetkových nerovností a vyrovnání míry zdanění superbohatých se zbytkem populace. Na straně druhé však bývá obtížné přesně ocenit majetek, především ten nelikvidní (např. podíly ve firmách). Hrozí také daňové plánování nebo přemístění majetku do jiných jurisdikcí, i když zkušenost ze zahraničí ukazuje, že je tento efekt relativně limitovaný. OECD tedy doporučuje spíše posílit existující nástroje – daň z nemovitostí, dědickou daň nebo zdanění kapitálových příjmů. Zavedení daně ze superbohatství v Česku samostatně nepovažujeme za efektivní a není tak součástí našeho návrhu. Podporujeme však mezinárodní koordinaci v rámci EU/OECD (podobně jako globální minimální daň firem), která by umožnila její efektivní implementaci.