Daňový systém nevytváří ideální prostředí pro inovace a investice

Česko čelí vážné výzvě: ekonomický růst stagnuje, přibližování se k západní Evropě se zastavilo. Stojí za tím i nevyužitý potenciál daňového systému, který by mohl růst a inovace výrazně podpořit. Veřejná podpora firemního výzkumu a vývoje (vč. dotací) v Česku představovala v roce 2023 jen 0,1 % HDP, zatímco v Rakousku, Belgii nebo Nizozemsku dosahovala hodnot nad 0,2 % HDP. Navíc ji čerpají především velké firmy, přestože inovační potenciál nesou do velké míry i menší a především mladé podniky, u kterých je navíc menší riziko přesouvání výsledků výzkumu a vývoje do zahraničí oproti nadnárodním korporacím.

Vysoká energetická náročnost ekonomiky dohromady s vysokými cenami energií inovativnosti taktéž nepomáhá. Rychlejší daňové odpisy investic do snižování energetické a emisní náročnosti by mohly (nejen) s tímto problémem pomoci. Od roku 2024 platí rychlejší odpisy nekoncepčně pouze pro bezemisní vozidla, chybí však podpora na úspornější a produktivní stroje nebo čerpadla a energeticky šetrnou výstavbu a rekonstrukce. Dobře zacílené rychlejší odpisy mohou pomoci i se zvýšením produktivity firem v Česku a motivovat nadnárodní společnosti k investicím, a tím zmírnit odliv zisků.

Podle nejnovějších odhadů je až 40 % globálních zisků velkých nadnárodních společností přesouváno do daňových rájů. To narušuje férovost korporátního daňového systému, znevýhodňuje menší domácí inovativní firmy a vede k nižším daňovým příjmům a k odlivu hodnoty z Česka. Jen na dani z příjmů právnických osob od velkých nadnárodních firem Česko dle odhadů každoročně přichází o 6–11 % výnosů DPPO, tedy až 40 mld. Kč1, a to bez započtení ušlých reinvestic.

OECD a G20 představily v roce 2013 tzv. BEPS Action Plan, který stanovil 15 opatření proti erozi daňového základu a přesouvání zisků. Implementace těchto opatření probíhá od roku 2016, dopady na přesouvání zisků však byly zatím jen velmi omezené. Dle vlastních odhadů Centra veřejných financí se ziskovost firem v daňových rájích na jednoho zaměstnance sice mírně snížila a jejich efektivní zdanění vzrostlo, avšak země, kde probíhají reálné výrobní a administrativní činnosti (včetně Česka), z toho neprofitovaly – jejich ziskovost se nezměnila či dokonce snížila a přesuny zisků pokračují, jen v jiné struktuře a do jiných daňových rájů.

Daňový systém motivuje k inovacím a investicím

Navrhované kroky mají jeden společný cíl: podpořit transformaci české ekonomiky směrem k vyšší přidané hodnotě s ohledem na napjaté veřejné rozpočty. Smyslem je motivovat firmy ke smysluplným investicím do technologií, dekarbonizace a výzkumu a vývoje (VaV) – a zároveň zajistit férovější podmínky.

Řešení 1: Rychlejší daňové odpisování vybraných investic

Zavedení rychlejších až okamžitých odpisů lze v podstatě chápat jako bezúročnou půjčku státu firmám skrze daňový systém, které může pomoci:

• zvýšit inovativnost a produktivitu firem,
• rychlejšímu snižování energetické a emisní náročnosti ekonomiky díky včasným a větším investicím soukromého sektoru v této oblasti.

Navrhujeme zavést okamžité odpisování pro stroje a zařízení. V současnosti firmy musí stroje a zařízení odepisovat 3–10 let. Pro stát by zavedení okamžitých odpisů u strojů, zařízení a nehmotného majetku znamenalo dlouhodobý náklad ve formě hodnoty později vybraných daní ve výši zhruba 4,7 mld. Kč ročně (zvyšující se v čase spolu s růstem investic). K tomu je třeba přičíst dočasné náklady - souběh dobíhajících starých odpisů a rychlý nárůst nových odpisů by způsobily dočasný výpadek ve výběru daně z příjmu právnických osob ve výši 16,6 mld. Kč ročně (průměrně v prvních 10 letech, poté je tento náklad nulový).

Nákladnost rychlejšího odpisování by se vyrovnalo zvýšením sazby daně z příjmu právnických osob. Zvýšení sazby z 21 % na 22 % by mohlo přinést zhruba 8,7 mld. Kč ročně. Sazba je u nás i po nedávném zvýšení na 21 % stále konkurenceschopná v rámci zemí OECD. Průměr OECD se držel mezi lety 2018 a 2023 na 24 %. Pro srovnání Spojené království zvýšilo v roce 2023 spolu se zavedením okamžitého odpisování daňovou sazbu o 6 procentních bodů.

Spolu se zvýšením sazby daně by se příjmy veřejného rozpočtu z daně z příjmu právnických osob snížily o 12,6 mld. Kč ročně v prvních deseti letech. Systém by však byl více nakloněn investujícím firmám - odhadujeme nárůst investic o cca 35,7 mld. Kč ročně.

Po vzoru Velké Británie může být ekonomicky velmi smysluplné zavést ještě štědřejší odpisovou politiku (např. rozšířit opatření i na energeticky šetrné budovy) a zároveň zvýšit sazbu o více než 1 p. b.

Řešení 2: Podpora výzkumu a vývoje v menších domácích firmách skrze daňový bonus za výzkum

Je potřeba zaměřit pozornost na rozvoj výzkumu a vývoje domácích firem. Kromě aktuální podpory výzkumu a vývoje primárně ve velkých firmách (skrze daňové odpočty i přímé dotace) se zaměřme i na menší domácí firmy, které mohou být nositeli inovativnosti a ziskovosti české ekonomiky a u kterých není riziko přesunu vlastnictví patentů do zahraničí tak vysoké jako u velkých korporací. Letošní změny zákona a novelizace jdou dobrým směrem, měly by však jít dál ve zvýšení atraktivnosti odpočtů pro menší a mladé firmy.

Doporučujeme nastavit daňové odpočty na výzkum a vývoj tak, aby mohly jít do daňového bonusu. Zavedení daňového bonusu v Česku po vzoru řady zemí OECD by bylo motivující pro menší inovující firmy, které jsou na začátku svého podnikání často v daňové ztrátě a které čekají na návratnost svých investic do výzkumu a inovací často roky. Výzkumy přitom ukazují, že právě u těchto firem je veřejná podpora pro VaV nejefektivnější. Kromě ekonomické atraktivity je dále nezbytné pro firmy zlepšovat proces uznávání projektů.

Řešení 3: Efektivnější potírání přesunů zisků do daňových rájů

Přesuny zisků do daňových rájů (vč. několika zemí v Evropě) jsou komplexní mezinárodní problém. Česko v něm však může zastávat silné postoje a razantně proaktivně podporovat další koordinovaný mezinárodní postup, například při zefektivňování pravidel globální minimální daně (GMT). Je v zájmu Česka – a v zájmu většiny zemí světa – o to usilovat. Vedle toho může Česko dále usilovat o efektivní identifikaci konkrétních případů nekalých praktik.