Problém: Riziková konzumace je nákladná

Češi a Češky jsou evropskými rekordmany v pití alkoholu, hojně kouří a pijí slazené nápoje. Rizikově pije alkohol téměř pětina populace, patříme mezi unijní země s největšími problémy s nadváhou a zároveň oblibou ve slazených nápojích, okolo 16–24 % z nás denně kouří.

Alkohol a kouření mají obrovské náklady pro celou společnost. Alkohol se prokazatelně pojí s řadou závažných nemocí a nižší schopností pracovat. Pití také vede k rizikovějšímu chování, nehodovosti a zvýšené agresivitě. Celkově tyto dvě závislosti mají společenské náklady okolo 115,5 miliard (64,3 mld. Kč kouření a 50,7 mld. Kč alkohol)1. Konzumace sladkého pak zhoršuje riziko cukrovky a přispívá k nadváze, kterou trpí více než 60 % Čechů a Češek.

Tyto náklady neseme všichni, a proto je v zájmu státu rizikovou konzumaci alkoholu a dalších látek regulovat.

Řešení: Lepší spotřební daně

Mezi nejúčinnější nástroje patří cenotvorba, jak ukazuje nespočet studií. Za nejlepší jsou považovány spotřební daně, které však jsou v Česku většinou špatně nastavené. Jejich výši máme zakotvenou v zákoně nominální (číselnou) částkou. To ale vede k tomu, že jejich reálná hodnota v čase klesá. Ceny i mzdy dlouhodobě rostou, spotřební daně nikoliv. Spotřební daň na pivo byla například naposledy zvýšena v roce 2010. Proto se u nás alkohol stává dlouhodobě cenově dostupnější.

Některé potenciálně škodlivé zboží spotřební daň úplně postrádá. Chybí u tichého vína a slazených nápojů. To znamená, že stejně nebezpečný alkohol ve víně daňově zvýhodňujeme oproti alkoholu v jiných nápojích.

Konkrétní návrhy

• Automaticky valorizovat nejlépe všechny spotřební daně – například ve Francii je každoročně navyšována spotřební daň na alkohol, aby její výše odpovídala růstu inflace v předešlém období. Kromě indexace spotřební daně na alkohol už od roku 2008 se automatické valorizování ve Francii v posledních letech zavedlo i na pohonné hmoty, elektřinu a tabák. Rizikové produkty se proto nestávají postupně cenově dostupnější.
• Zrušit výjimku pro tiché víno – výjimka pro tiché víno s argumentem ochrany českých a moravských vinařů nedává moc smysl, protože 75 % u nás konzumovaného vína pochází z dovozu. Mezi zeměmi EU, které víno nedaní, je Česko zemí s nejvyšším podílem dováženého vína. Z daňové výhody tak profitují především zahraniční vinaři.
• Lépe navázat spotřební daň na pivo na podíl alkoholu v pivu – Spotřební daň máme navázanou na takzvanou stupňovitost, 10° pivo však může mít koncentraci alkoholu v rozmezí 3,5–4,5 %. Nedává smysl, aby všechna 10° piva měla stejnou výši spotřební daně nehledě na koncentraci zdraví škodlivé látky.
• Daňové zatížení jednotlivých tabákových a nikotinových produktů by mělo reflektovat jejich rozdílnou zdravotní rizikovost. Cenotvorba by měla aktivně podporovat přechod kuřáků na méně škodlivé alternativy (např. na elektronické cigarety a zahřívaný tabák) jako součást strategie snižování zdravotních škod spojených s tabákem.
• Zavést spotřební daň na slazené nápoje – daň závislá na koncentraci sladidel v nápoji vytváří silnou motivaci pro výrobce snižovat koncentraci sladidel. Daň je dnes zavedena v 12 ze 27 zemí Evropské unie, mimo jiné na Slovensku a v Polsku. Zkušenost ze Spojeného království ukazuje, že celkové množství spotřebovaného cukru v nápojích po jejím zavedení klesne.

Na co je třeba při reformě myslet

• Přeshraniční prodej: Měli bychom zohledňovat zohledňovat výši cen v okolních zemích. Platí to zejména pro cigarety, méně pro víno či slazené nápoje, které nejsou tak častým důvodem pro nákupy u sousedů.
• Spotřební daň na slazené nápoje musí být velmi dobře nastavena, aby fungovala. Výše daně musí odpovídat koncentraci sladidel v nápojích, aby motivovala k přechodu ke zdravějším variantám.
• Výběr spotřebních daní je dobré investovat do dalších politik boje proti rizikové konzumaci. Daně samotné nepředstavují všespásné řešení.

Dopady: Zdravější populace, úspora nákladů a výběr na daních

Lepší spotřební daně by pomohly snížit rizikovou konzumaci látek jako je tabák, alkohol či cukr. To by přispělo ke zdravější, produktivnější populaci a tedy i snížení společenských nákladů spojených s rizikovými látkami.

Za druhé by to mohlo přinést až 20 mld. Kč ročně navíc do rozpočtu (18 mld. Kč po zahrnutí kompenzace pro důchodce a pečující). Uspořené a vybrané peníze může stát využít ke snížení jiných daní či výdajům do zdravotní prevence či dalších oblastí důležitých pro prosperitu společnosti.

Zdravější společnost má větší potenciál i pro ekonomický růst. Možnost zvýšení ekonomického růstu díky zdravější a tedy produktivnější pracovní síle je obzvláště důležitá pro Česko v dnešní situaci nedostatku zaměstnanců a stárnoucího obyvatelstva.

V neposlední řadě můžeme očekávat i další pozitivní dopady. Snížení konzumace alkoholu může snížit riziko domácího násilí, rozpadu rodin i násilí na dětech.